Energie dnes pro výrobní firmu není nákladová položka. Je to konkurenceschopnost. U jedné haly na Šumpersku jsme loni kombinací fotovoltaiky, baterií a chytrého řízení dostali průměrnou cenu elektřiny z 6 korun na 3. Tady je, jak to proběhlo, s čím jsme počítali a co se z toho dá vzít pro další firmy.
Výchozí situace
Hala o rozloze 1 200 m², deset CNC strojů, kompresorovna, kanceláře. Odběr elektřiny kolem 20 MWh měsíčně. Majitel přišel se zadáním, co měl hodně firem v regionu: nechci závislost na dodavateli a nechci, aby mě výpadek sítě zastavil. Plus samozřejmě snížit cenu za kWh, která se mu v posledních letech zdvojnásobila.
Analýzou odběrového diagramu jsme zjistili, že hala má ideální profil pro fotovoltaiku. Odběr je silný přes den, kdy stroje pracují, zatímco v noci běží jen kompresor a základní spotřeba.
Co jsme nainstalovali
Celkové řešení je kombinací tří vrstev. Na střeše, ve strojovně a v logice celého systému.
- Fotovoltaika 80 kWp na střeše haly. Monokrystalické panely orientované na jih a západ, aby špička výroby odpovídala špičce odběru. Roční produkce kolem 78 MWh.
- Bateriové úložiště 120 kWh. LFP články, typická životnost nad 15 let. Pokrývá večerní špičku, kdy fotovoltaika už nevyrábí, ale stroje ještě jedou. Zároveň slouží jako zálohový zdroj při výpadku sítě.
- Hybridní střídače s ostrovním režimem. Při výpadku distribuce se hala do pár milisekund odpojí a dál jede na baterii a panely. CNC stroj nedostane ani výpadkový „škytnutí", což je u přesné výroby kritické.
- Řídicí systém pro dynamické přepínání. Mozek, který rozhoduje, kdy brát z panelů, kdy z baterie, kdy ze sítě (při spotovém tarifu v noci, kdy je elektřina levná) a kdy prodávat zpět.
V noci je elektřina na spotovém trhu někdy pod jednu korunu za kWh, ve špičce přes deset. Bez chytrého řízení je to drahý maraton. S chytrým řízením a baterií kupujete levně v noci, používáte drahou chvíli ze své baterie a rozdíl zůstává vám. U výrobní haly to dělá stovky tisíc ročně.
Jak se projevily úspory
První měsíc po spuštění. Průměrná cena za spotřebovanou kWh klesla z výchozích 6,10 Kč (silová elektřina plus distribuce a poplatky) na 2,90 Kč. To je pokles o 52 %. Za celý rok to v této konkrétní hale znamená úsporu přes 780 tisíc korun.
Druhý efekt, který se špatně kvantifikuje, ale majiteli přišel ještě cennější: v dubnu proběhl v regionu dvouhodinový výpadek. Okolní firmy zastavily výrobu, naše hala ani nemrkla. Jedna večeře, kterou tímhle ušetřil na přerušení dodávky odběrateli, mu zaplatila tři měsíční splátky systému.
„Řekli mi, že firma bude jet 24 hodin denně. A ono to fakt jede. Když minule vypadl proud v celém Libině, naši kluci ani nevěděli, že se něco stalo."
Na co si dát pozor, pokud to zvažujete
Ne každá hala je ideální kandidát. Tady je, co ověřujeme před tím, než něco doporučujeme:
- Denní profil odběru. Pokud firma vyrábí hlavně v noci, fotovoltaika bez baterie nedává smysl. A baterie zdvojnásobí investici.
- Stav střechy. Panely mají životnost 25 let. Pokud střecha za 5 let potřebuje rekonstrukci, řešíme to předem.
- Velikost jističe a rezervovaný příkon. U některých hal je smysl spíš snížit rezervovaný příkon a ušetřit na pevné složce ceny, než instalovat další kapacitu.
- Typ strojů. CNC stroje se špatně vypínají pod napětím. Ostrovní režim musí být navržen s inženýrem od výrobce strojů.
Pro koho to dává smysl
Z naší zkušenosti se návratnost pohybuje mezi 4 a 7 lety. U haly se denní spotřebou nad 500 kWh a prostorem na střechu to obvykle vychází. U menších provozoven někdy stačí jen fotovoltaika bez baterie, u větších komplexů naopak uvažujeme i o kogenerační jednotce jako třetím zdroji.
Pokud přemýšlíte nad řešením pro vaši firmu, dáme si schůzku, projdeme odběrový diagram a spočítáme, jestli to u vás dává smysl. Bez toho nemá cenu cokoli plánovat.
